¹ Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.

² Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

³ Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

⁴ Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

⁵ Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

⁶ Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

⁷ Kterýž upevňuješ hory mocí svou,silou jsa přepásán,

⁸ Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

⁹ Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

¹⁰ Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

¹¹ Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

¹² Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

¹³ Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají. [ (Psalms 65:14) Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují. ]

¹ Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.

² Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.

³ Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.

⁴ Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.

⁵ Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.

⁶ Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.

⁷ Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.

⁸ Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.

⁹ Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.

¹⁰ Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.

¹¹ Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,

¹² Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.

¹³ A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,

¹⁴ Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.

¹⁵ Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.

¹⁶ Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.

¹⁷ Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.

¹⁸ Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.

¹⁹ Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.

²⁰ Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.

¹ Přednějšímu z kantorů na neginot, žalm k zpívání.

² Bože, smiluj se nad námi, a požehnej nám, zasvěť oblíčej svůj nad námi, Sélah,

³ Tak aby poznali na zemi cestu tvou, mezi všemi národy spasení tvé.

⁴ I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé.

⁵ Veseliti se a prozpěvovati budou národové; nebo ty souditi budeš lidi v pravosti, a národy spravovati budeš na zemi. Sélah.

⁶ I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé.

⁷ Země také vydá úrodu svou. Požehnání svého uděliž nám Bůh, Bůh náš; [ (Psalms 67:8) Požehnej nás Bůh, a bojtež se jeho všecky končiny země. ]

¹ Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.

² Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.

³ Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.

⁴ Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.