¹ Synům Chóre, žalm a píseň. Základ svůj na horách svatých.

² Milujeť Hospodin, totiž brány Sionské, nade všecky příbytky Jákobovy.

³ Přeslavnéť jsou to věci, kteréž se o tobě hlásají, ó město Boží. Sélah.

⁴ Připomínati budu Egypt a Babylon před svými známými, ano i Filistinské a Tyrské i Mouřeníny, že se tu každý z nich narodil.

⁵ An i o Sionu praveno bude: Ten i onen jest rodem z něho, sám pak Nejvyšší utvrdí jej.

⁶ Sečteť Hospodin při popisu národy, a dí, že tento se tu narodil. Sélah.

⁷ Tou příčinou zpívají s plésáním o tobě všecky moci života mého.

¹ Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.

² Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.

³ Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.

⁴ Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

⁵ Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.

⁶ Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

⁷ Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

⁸ Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.

⁹ Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

¹⁰ Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.

¹¹ Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.

¹² I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

¹³ Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

¹⁴ Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.

¹⁵ Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

¹⁶ Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.

¹⁷ Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.

¹⁸ Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]

¹ Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

² O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

³ Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:

⁴ Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,

⁵ Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.

⁶ Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.

⁷ Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?

⁸ Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.

⁹ Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.

¹⁰ Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

¹¹ Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

¹² Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

¹³ Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.

¹⁴ Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.

¹⁵ Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.

¹⁶ Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.

¹⁷ Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

¹⁸ Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.

¹⁹ Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.

²⁰ Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

²¹ Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.

²² A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.

²³ Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.

²⁴ Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

²⁵ Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.

²⁶ A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

²⁷ On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

²⁸ Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.

²⁹ Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.

³⁰ Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.

³¹ Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,

³² Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:

³³ Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

³⁴ Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

³⁵ Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.

³⁶ Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,

³⁷ Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,