¹ Tedy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým,

² Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové.

³ Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podle skutků jejich nečiňte; neboť praví, a nečiní.

⁴ Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti.

⁵ A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých,

⁶ A milují přední místa na večeřích, a první stolice v školách,

⁷ A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři.

⁸ Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, totiž Kristus, vy pak všickni bratří jste.

⁹ A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.

¹⁰ Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus.

¹¹ Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším.

¹² Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.

¹³ Ale běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, ani těm, jenž by vjíti chtěli, vcházeti dopouštíte.

¹⁴ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, za příčinou dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete.

¹⁵ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že obcházíte moře i zemi, abyste učinili jednoho novověrce, a když bude učiněn, učiníte jej syna zatracení, dvakrát více, nežli jste sami.

¹⁶ Běda vám, vůdcové slepí, kteříž říkáte: Přisáhl-li by kdo skrze chrám, to nic není; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové, povinenť jest přísaze dosti činiti.

¹⁷ Blázni a slepci; nebo co jest většího, zlato-li, čili chrám, kterýž posvěcuje zlata?

¹⁸ A přisáhl-li by kdo skrze oltář, nic není; ale kdo by přisáhl skrze ten dar, kterýž jest na něm, povinen jest.

¹⁹ Blázni a slepci, i co jest většího, dar-li, čili oltář, kterýž posvěcuje daru?

²⁰ A protož kdokoli přisahá skrze oltář, přisahá skrze něj, i skrze to všecko, což na něm jest .

²¹ A kdož přisahá skrze chrám, přisahá skrze něj, i skrze toho, kterýž přebývá v něm.

²² A kdož přisahá skrze nebe, přisahá skrze trůn Boží, i skrze toho, kterýž na něm sedí.

²³ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což těžšího jest v Zákoně, totiž soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti.

²⁴ Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velblouda pak požíráte.

²⁵ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a mísy, a vnitř plno jest loupeže a nestředmosti.

²⁶ Farizee slepče, vyčisť prve to, což vnitř jest v konvi a v míse, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto.

²⁷ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.

²⁸ Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti.

²⁹ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, neboť vzděláváte hroby proroků a ozdobujete hroby spravedlivých,

³⁰ A říkáte: Kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků.

³¹ Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali.

³² I vy také naplňte míru otců svých.

³³ Hadové, plémě ještěrčí, i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně?

³⁴ Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách vašich, a budete je honiti z města do města,

³⁵ Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem.

³⁶ Amen pravím vám: Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto.

³⁷ Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste.

³⁸ Aj, zanecháváť se vám dům váš pustý.

³⁹ Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

¹ A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.

² Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

³ A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?

⁴ I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.

⁵ Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.

⁶ Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec.

⁷ Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech.

⁸ Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.

⁹ A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.

¹⁰ A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti.

¹¹ A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.

¹² A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.

¹³ Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.

¹⁴ A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.

¹⁵ Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,)

¹⁶ Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.

¹⁷ A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého.

¹⁸ A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.

¹⁹ Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech.

²⁰ Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek.

²¹ Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude.

²² A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.

²³ Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte.

²⁴ Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené.

²⁵ Aj, předpověděl jsem vám.

²⁶ Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.

²⁷ Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.

²⁸ Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.

²⁹ A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.

³⁰ A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.

³¹ Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.

³² Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.

³³ Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.

³⁴ Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.

³⁵ Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

³⁶ O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.

³⁷ Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.

³⁸ Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,

³⁹ A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.

⁴⁰ Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.

⁴¹ Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.

⁴² Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.

⁴³ Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého.

⁴⁴ Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.

⁴⁵ Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?

⁴⁶ Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.

⁴⁷ Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.

⁴⁸ Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,

⁴⁹ I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci,

⁵⁰ Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.

⁵¹ I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

¹ Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.

² Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.

³ Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.

⁴ Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.

⁵ A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.

⁶ O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.

⁷ Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.

⁸ Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.

⁹ I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.

¹⁰ A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.

¹¹ Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.

¹² A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.

¹³ Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.