²³ Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hořkou.

²⁴ I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkosti.

²⁵ Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři.

²⁶ A vezma plnou hrst pamětného jejíhoz oběti suché, páliti to bude na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu.

²⁷ A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená,a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého.

²⁸ Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude děti.

²⁹ Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrněna,

³⁰ Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto.

³¹ I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou.

¹ I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

² Mluv k synům Izraelským a rci jim: Muž neb žena, když se oddělí, činíce slib nazareův, aby se oddali Hospodinu,

³ Od vína i nápoje opojného zdrží se, octa vinného a octa z nápoje opojného nebude píti, ani co vytlačeného z hroznů, zelených hroznů ani suchých nebude jísti.

⁴ Po všecky dny nazarejství svého nebude jísti žádné věci pocházející z vinného kmene, od zrnka až do šupiny.

⁵ Po všecky dny slibu nazarejství svého břitva nevejde na hlavu jeho, dokavadž by se nevyplnili dnové, v nichž se oddělil Hospodinu. Svatý bude, a nechá růsti vlasů hlavy své.

⁶ Po všecky dny, v nichž se oddělí Hospodinu, k tělu mrtvému nevejde.

⁷ Nad otcem svým aneb nad matkou svou, nad bratrem svým aneb nad sestrou svou, kdyby zemřeli, nebude se poškvrňovati; nebo posvěcení Boha jeho jest na hlavě jeho.

⁸ Po všecky dny nazarejství svého svatý bude Hospodinu.

⁹ Umřel-li by pak kdo blízko něho náhlou smrtí, a poškvrnil-li by hlavy v nazarejství jeho, oholí hlavu svou v den očišťování svého; dne sedmého oholí ji.

¹⁰ A dne osmého přinese dvě hrdličky, aneb dvé holoubátek knězi, ke dveřím stánku úmluvy.

¹¹ I bude kněz obětovati jedno za hřích,a druhé v zápalnou obět, a očistí jej od toho, čímž zhřešil nad mrtvým, a posvětí hlavy jeho v ten den.

¹² A oddělí Hospodinu dny nazarejství svého, a přinese beránka ročního za provinění, a dnové první přijdou v nic; nebo poškvrněno jest nazarejství jeho.

¹³ Tento pak jest zákon nazareův: V ten den, když se vyplní čas nazarejství jeho, přijde ke dveřím stánku úmluvy.

¹⁴ A bude obětovati obět svou Hospodinu, beránka ročního bez poškvrny, jednoho v obět zápalnou, a ovci jednu roční bez poškvrny v obět za hřích, a skopce jednoho bez poškvrny v obět pokojnou,

¹⁵ A koš chlebů přesných, koláče z mouky bělné olejem zadělané, a pokruty nekvašené, olejem pomazané, s obětmi jejími suchými i mokrými.

¹⁶ Kteréžto věci obětovati bude kněz před Hospodinem, a učiní obět za hřích jeho, i zápalnou obět jeho.

¹⁷ Skopce také obětovati bude v obět pokojnou Hospodinu, spolu s košem chlebů přesných; tolikéž obětovati bude kněz i obět suchou i mokrou jeho.

¹⁸ Tedy oholí nazareus u dveří stánku úmluvy hlavu nazarejství svého, a vezma vlasy z hlavy nazarejství svého, vloží je na oheň, kterýž jest pod obětí pokojnou.

¹⁹ Potom vezme kněz plece vařené z skopce toho, a jeden koláč přesný z koše, a pokrutu nekvašenou jednu, a dá v ruce nazarejského, když by oholeno bylo nazarejství jeho.

²⁰ I bude obraceti kněz ty věci sem i tam v obět obracení před Hospodinem; a ta věc svatá přináležeti bude knězi mimo hrudí obracení, i plece pozdvižení. A již potom nazareus bude moci víno píti.

²¹ Ten jest zákon nazarea, kterýž slib učinil, a jeho obět Hospodinu za oddělení jeho, kromě toho, což by více učiniti mohl. Vedlé slibu svého, kterýž učinil, tak učiní podlé zákona oddělení svého.

²² I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²³ Mluv k Aronovi a synům jeho a rci: Takto budete požehnání dávati synům Izraelským, mluvíce k nim:

²⁴ Požehnejž tobě Hospodin, a ostříhejž tebe.

²⁵ Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou, a buď milostiv tobě.

²⁶ Obratiž Hospodin tvář svou k tobě,a dejž tobě pokoj.

²⁷ I budou vzývati jméno mé nad syny Izraelskými, a já jim žehnati budu.

¹ I stalo se toho dne, když dokonal Mojžíš a vyzdvihl příbytek, a pomazal i posvětil ho se všechněmi nádobami jeho, také oltáře a všeho nádobí jeho pomazal a posvětil,

² Že přistupujíce knížata Izraelská, přední v domích otců svých, (ti byli knížata pokolení, postavení nad sečtenými),

³ Obětovali dar svůj před Hospodinem, šest vozů přikrytých a dvanácte volů. Dvé knížat dalo jeden vůz, a jeden každý jednoho vola, i obětovali to před příbytkem.

⁴ I řekl Hospodin Mojžíšovi, řka:

⁵ Vezmi ty věci od nich, ať jsou ku potřebě při službě stánku úmluvy, a dej je Levítům, každé čeledi podlé přisluhování jejího.

⁶ Vzav tedy Mojžíš ty vozy i voly, dal je Levítům.

⁷ Dva vozy a čtyři voly dal synům Gersonovým vedlé přisluhování jejich.

⁸ Čtyři pak vozy a osm volů dal synům Merari vedlé přisluhování jejich, kteříž byli pod spravou Itamara, syna Aronova, kněze.

⁹ Synům pak Kahat nic nedal; nebo přisluhování svatyně k nim přináleželo, a na ramenou nositi měli.

¹⁰ Obětovali tedy knížata ku posvěcování oltáře v ten den, když pomazán byl; obětovali, pravím, dar svůj před oltářem.

¹¹ Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Jedno kníže v jeden den, druhé kníže v druhý den, pořád obětovati budou dar svůj ku posvěcení oltáře.

¹² Protož obětoval prvního dne dar svůj Názon, syn Aminadabův, z pokolení Judova.

¹³ Dar pak jeho byl misa stříbrná jedna, sto třidceti lotů ztíží; též báně jedna stříbrná, sedmdesáti lotů ztíží, jakž jest lot svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché;

¹⁴ Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla;

¹⁵ Volek jeden mladý, skopec jeden, a beránek roční jeden k oběti zápalné;

¹⁶ Kozel jeden za hřích;

¹⁷ A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ta byla obět Názona, syna Aminadabova.

¹⁸ Druhého dne obětoval Natanael, syn Suar, kníže z pokolení Izachar.

¹⁹ Obětoval dar svůj misu stříbrnou jednu, sto třidceti lotů ztíží; báni stříbrnou jednu, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché;

²⁰ Kadidlnici jednu z desíti lotů zlata, plnou kadidla;

²¹ Volka mladého jednoho, skopce jednoho, a beránka ročního jednoho k oběti zápalné;

²² Kozla jednoho za hřích;

²³ A k oběti pokojné voly dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ten byl dar Natanaele, syna Suar.

²⁴ Dne třetího kníže synů Zabulonových Eliab, syn Helonův.

²⁵ Dar pak jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché;

²⁶ Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla;

²⁷ Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné;

²⁸ Kozel jeden za hřích;

²⁹ A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ta byla obět Eliaba, syna Helonova.

³⁰ Čtvrtého dne kníže synů Rubenových Elisur, syn Sedeurův.

³¹ Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané v obět suchou;

³² Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla;

³³ Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné;

³⁴ Kozel jeden za hřích;

³⁵ A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ten byl dar Elisura, syna Sedeurova.

³⁶ Dne pátého kníže synů Simeonových, Salamiel, syn Surisaddai;

³⁷ Obět jeho byla misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché;

³⁸ Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla;

³⁹ Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné;

⁴⁰ Kozel jeden za hřích;

⁴¹ A na obět pokojnou volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ta byla obět Salamiele, syna Surisaddai.

⁴² Dne šestého kníže synů Gád, Eliazaf, syn Duelův.

⁴³ Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché;

⁴⁴ Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla;

⁴⁵ Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné;

⁴⁶ Kozel jeden za hřích;

⁴⁷ A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, a beránků ročních pět. Ten byl dar Eliazafa, syna Duelova.

⁴⁸ Dne sedmého kníže synů Efraimových, Elisama, syn Amiudův.

⁴⁹ Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané na obět suchou;

⁵⁰ Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla;

⁵¹ Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné;

⁵² Kozel jeden za hřích;

⁵³ A na obět pokojnou volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ten byl dar Elisamův, syna Amiudova.

⁵⁴ Dne osmého kníže synů Manasse, Gamaliel, syn Fadasurův.

⁵⁵ Dar jeho byl misa stříbrná jedna, kteráž sto třidceti lotů vážila; báně stříbrná jedna, sedmdesáti lotů ztíží vedlé lotu svatyně; obě dvě nádoby plné mouky bělné, olejem zadělané k oběti suché;

⁵⁶ Kadidlnice jedna z desíti lotů zlata, plná kadidla;

⁵⁷ Volek jeden mladý, skopec jeden, beránek roční jeden k oběti zápalné;

⁵⁸ Kozel jeden za hřích;

⁵⁹ A k oběti pokojné volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ta byla obět Gamaliele, syna Fadasurova.