917. Slova podle svých čeledí (rodin) znamená ve dvojicích. To je zřejmé z toho, co bylo řečeno dříve v Genesis 7:2-3,15 o tom, že čistá zvířata vešla do archy po sedmi a nečistá po dvou, zatímco v tomto verši (Genesis 8:19) je řečeno, že vyšli podle svých rodin.
Důvodem toho, že se již nemluví o tom, že čistá zvířata jdou po sedmi a nečistá po dvou, je skutečnost, že nyní Pán všechny záležitosti uvedl do takového řádu, že mohou představovat rodin. U znovuzrozeného člověka dobra a pravdy (neboli vše, co se týká jak účinné lásky k bližnímu, tak víry, která má v této lásce svůj původ) mají k sobě navzájem vztah podobný jako vztahy vzniklé pokrevním příbuzenstvím či sňatkem, tedy jako u rodin pocházejících od jediného předka. Podobné uspořádání je v nebi (viz č. 685). Takový je řád, do kterého Pán uvádí dobra a pravdy.
V tomto konkrétním verši zde to znamená, že každé jednotlivé dobro pohlíží na svou vlastní pravdu jako na partnera, s nímž je spojeno v manželství. Stejně jako je účinná láska k bližnímu spojena s vírou, tak každé jednotlivé dobro této lásky se spojuje s jednotlivými pravdami víry. To, co je obecné, vzniká totiž z jednotlivých částí. Pro každého člověka platí, jaký je v obecných charakteristikách, takový je v nejmenších podrobnostech svých citů a myšlenek. Tyto jednotlivosti ho vytvářejí jako celek. Ti, kdo jsou znovuzrozeni, jsou znovuzrozeni i ve všech nejmenších detailech své osobnosti.
