Marek 3

¹ I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.

² I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.

³ I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.

⁴ I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.

⁵ A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.

⁶ A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.

⁷ Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,

⁸ I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.

⁹ I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.

¹⁰ Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.

¹¹ A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.

¹² A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.

¹³ I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.

¹⁴ I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,

¹⁵ A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:

¹⁶ A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,

¹⁷ A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)

¹⁸ A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,

¹⁹ A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.

²⁰ A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.

²¹ A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.

²² Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.

²³ A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?

²⁴ A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.

²⁵ A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.

²⁶ Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.

²⁷ Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.

²⁸ Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,

²⁹ Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.

³⁰ Nebo pravili: Že ducha nečistého má.

³¹ Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.

³² A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.

³³ Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?

³⁴ A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.

³⁵ Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.