3. Řekněme si stručně, co se obecně i v jednotlivostech praví o Pánu ve všech prorocích Starého zákona od Izajáše až po Malachiáše.
I. Pán přišel na svět, když se čas naplnil. To bylo tehdy, když Jej Židé již více nepoznávali a když už proto nezůstalo nic, co tvoří církev. Kdyby tehdy Pán nepřišel na svět a nezjevil se, člověk by zahynul věčnou smrtí. On Sám praví u Jana: Jestliže neuvěříte, že Já jsem, zemřete ve svých hříších. (Jan 8:24)
II. Pán přišel na svět, aby vykonal poslední soud, a tím si podrobil tehdy vládnoucí pekla, což se dělo skrze boje neboli pokušení dopuštěná na Jeho lidství od matky a Jeho neustálými vítězstvími nad nimi. Kdyby pekla nepřemohl, žádný člověk by nemohl být spasen.
III. Pán přišel na svět, aby oslavil Své lidství, tedy aby je spojil s Božstvím, které v Něm bylo již od početí.
IV. Pán přišel na svět, aby založil novou církev, která by Jej uznávala za Vykupitele a Spasitele a skrze lásku a víru v Něj docházela vykoupení a spasení.
V. Zároveň uspořádal nebe tak, aby tvořilo jeden celek s církví.
VI. Utrpení na kříži bylo posledním bojem neboli pokušením, kterým završil Své vítězství nad pekly a plně oslavil Své lidství.
Připravované pojednání O Písmu svatém ukáže, že Slovo pojednává právě o těchto tématech.
