Krok 207

Studie

     

Přísloví 8:12-36

12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

17 milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

Přísloví 9

1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.

2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.

3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:

4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:

5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.

6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.

7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.

8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.

9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.

10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.

11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.

12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.

13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.

14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,

15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:

16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:

17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.

18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.

Přísloví 10

1 Syn moudrý obveseluje otce, ale Syn bláznivý zámutkem jest matce své.

2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

24 Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.

Přísloví 11:1-11

1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.